Rok 2022 byl druhĂ˝m nejhoršĂm rokem, pokud jde o p?ĂrodnĂ požáry – to je varovánĂ p?ed zm?nou klimatu
Published on 08/07/2025 at 18:00 | prnewswire.co.uk, 22 November 2023 / PRN Africa / -- Podle novĂ© zprávy s názvem LesnĂ požáry v Evrop?, na BlĂzkĂ©m vĂ˝chod? a v severnĂ Africe v roce 2022, kterou dnes zve?ejnilo Spole?nĂ© vĂ˝zkumnĂ© st?edisko Komise, bylo v roce 2022 v EU spáleno tĂ©m?? 900 000 ha p?dy. To odpovĂdá zhruba rozloze Korsiky. Vzhledem k tomu, Ĺľe monitorovánĂ prost?ednictvĂm EvropskĂ©ho systĂ©mu informacĂ o lesnĂch požárech (EFFIS) za?alo v roce 2000, je rok 2022 druhĂ˝m nejhoršĂm rokem – nejhoršĂm rokem byl rok 2017, kdy bylo spáleno 1,3 milionu ha p?dy.
JiĹľ t?etĂ rok po sob? zp?sobujĂ bezprecedentnĂ p?ĂrodnĂ požáry v EU rozsáhlĂ© škody na ĹľivotnĂm prost?edĂ a hospodá?stvĂ, jakoĹľ i tragickĂ© ztráty na Ĺľivotech. P?Ă?inou v?tšiny t?chto požár? (96 %) je sice lidská ?innost, nicmĂ©n? k nim rovn?Ĺľ p?ispĂvá zvýšenĂ© nebezpe?Ă požáru zp?sobenĂ© zm?nou klimatu.
Požáry rovn?Ĺľ zasáhly lokality sĂt? Natura 2000, která je rezervoárem biologickĂ© rozmanitosti EU a jejĂĹľ plocha tvo?ila 43 % celkovĂ© spálenĂ© p?dy (p?ibliĹľn? 365 000 ha z 900 000 ha spálenĂ© p?dy). Podle zprávy bylo v chrán?nĂ˝ch oblastech sĂt? Natura 2000 v roce 2022 spáleno celkov? nejvĂce p?dy za poslednĂch deset let.
Je to varovnĂ˝ signál, kterĂ˝ ukazuje, co m?Ĺľe globálnĂ oteplovánĂ p?inĂ©st v nadcházejĂcĂch letech, nebo? teploty stoupajĂ a sucha se v mnoha evropskĂ˝ch zemĂch stávajĂ vĂ˝razn?jšĂmi. DĂky preventivnĂm opat?enĂm zavedenĂ˝m EU a jejĂmi ?lenskĂ˝mi státy a dĂky posĂlenĂ˝m p?ĂpravnĂ˝m a protipožárnĂm operacĂm hasi?skĂ˝ch sluĹľeb byl po?et ob?tĂ v roce 2022 omezenĂ˝.
PreventivnĂ opat?enĂ se musĂ zam??it na všechny skupiny obyvatelstva, v?etn? aktĂ©r? na venkov?, kte?Ă jsou v p?ĂmĂ©m kontaktu s p?ĂrodnĂmi oblastmi, jakoĹľ i na širšà ?ást obyvatelstva, která Ĺľije v tzv. p?echodovĂ© oblasti mezi divokou p?Ărodou a p?dou zastav?nou lidskou ?innostĂ, kde se zastav?ná sĂdla nacházejĂ uvnit? volnĂ© vegetace nebo s nĂ sousedĂ. V tĂ©to p?echodovĂ© oblasti docházĂ k nejvĂce požár?m, nebo? jsou zp?sobeny lidskou ?innostĂ. Sou?asn? dopadajĂ tyto požáry na danou populaci v t?chto oblastech s vysokĂ˝m rizikem p?ĂrodnĂch požár? nejvĂce negativn?.
Ăšdaje za rok 2023 ukazujĂ, Ĺľe p?ĂrodnĂ požáry jiĹľ v EU spálily p?ibliĹľn? 500 000 ha p?ĂrodnĂ p?dy. Tyto Ăşdaje zahrnujĂ i nejv?tšà p?ĂrodnĂ požár zaznamenanĂ˝ v EU (Alexandroupolis, ?ecko), kterĂ˝ postihl vĂce neĹľ 96 000 ha. Letos se op?t objevily rozsáhlĂ© p?ĂrodnĂ požáry, kterĂ© bylo pomocĂ tradi?nĂho boje proti požár?m obtĂĹľnĂ© zvládnout kv?li jejich vysokĂ˝m teplotám, intenzit? a rychlosti. Poda?ilo se je dostat pod kontrolu, aĹľ kdyĹľ se zlepšily meteorologickĂ© podmĂnky a hasi?i mohli za?Ăt s požáry bojovat. K dalšĂm kritickĂ˝m požár?m v EU došlo v Portugalsku, Ĺ pan?lsku, Itálii a ?ecku.
V poslednĂch t?ech letech se požáry táhly od západu na vĂ˝chod a propukaly v zemĂch severnĂ, st?ednĂ a jiĹľnĂ Evropy. Vysoká ?etnost a intenzita p?ĂrodnĂch požár? v lĂ©t? vystavuje hasi?skĂ© sluĹľby EU nebĂ˝valĂ©mu nebezpe?Ă požáru, u kterĂ©ho leteckĂ© hašenĂ ztrácĂ Ăş?innost a pozemnĂ hašenĂ požár? je obtĂĹľnĂ© nebo nemoĹľnĂ©. Tento trend bezprecedentnĂch požár? se objevuje nejen v Evrop?, ale i na celĂ©m sv?t?.
Zpráva se zve?ej?uje v souvislosti s p?edloĹľenĂm zákona o monitorovánĂ les?, kterĂ˝ p?edkládá Komise a kterĂ˝ odstranĂ stávajĂcĂ nedostatky v informacĂch o evropskĂ˝ch lesĂch a vytvo?Ă komplexnĂ znalostnĂ základnu o lesĂch.
Souvislosti
EvropskĂ˝ systĂ©m informacĂ o lesnĂch požárech (EFFIS) poskytuje s podporou Ăştvar? Komise harmonizovanĂ© informace o lesnĂch požárech a posuzuje jejich dopady v celoevropskĂ©m regionu. SĂ? EFFIS sdruĹľuje 43 zemĂ v EU a v sousednĂch zemĂch, kterĂ© p?ispĂvajĂ informacemi o p?ĂrodnĂch požárech. Je rovn?Ĺľ platformou pro vĂ˝m?nu osv?d?enĂ˝ch postup? v oblasti prevence požár?, boje proti požár?m, obnovy a dalšĂch ?innostĂ v oblasti zvládánĂ požár?.
Od roku 2015 je EFFIS jednou ze sloĹľek sluĹľeb programu Copernicus pro podporu krizovĂ©ho ?ĂzenĂ, programu EU pro pozorovánĂ Zem?, kterĂ˝ na základ? satelitnĂho monitorovánĂ a dat in situ poskytuje informace o planet? a jejĂm prost?edĂ.
EU pokra?uje v práci na opat?enĂch ke zmĂrn?nĂ dopadu p?ĂrodnĂch požár?. CĂlem strategie EU pro p?izp?sobenĂ se zm?n? klimatu je podpo?it prevenci nevyhnutelnĂ˝ch dopad? zm?ny klimatu a p?ipravenost na n? a LesnĂ strategie EU stanovĂ základ pro posĂlenou prevenci požár? a odolnost našich les? v??i zm?n? klimatu, p?i?emĹľ vycházĂ z pokyn? pro prevenci p?ĂrodnĂch požár? a ze zvýšenĂ©ho monitorovánĂ.
Tyto pokyny vyzĂ˝vajĂ k ?ĂzenĂ vegetace, aby se na p?d? dále neuchovávaly a vĂce nehromadily ho?lavĂ© materiály a aby se v p?Ăpad? p?ĂrodnĂch požár? usnadnily protipožárnĂ zásahy. Dv?ma hlavnĂmi opat?enĂmi, která v?dci EU ozna?ujĂ za klĂ?ová pro snĂĹľenĂ rizika p?ĂrodnĂch požár?, je snĂĹľenĂ vzplanutĂ požár?, jejichĹľ p?Ă?inou je v?tšinou lidská ?innost, a plánovánĂ a ?ĂzenĂ krajiny.
V roce 2021 posĂlila EU svou kapacitu v rámci mechanismu civilnĂ ochrany Unie s cĂlem zvýšit vlastnĂ dostupnĂ© prost?edky pro leteckĂ© hašenĂ požár? a pomoci zemĂm b?hem obdobĂ požár? 2022. V roce 2022 se p?edsedkyn? Komise Ursula von der Leyenová zavázala tuto protipožárnĂ kapacitu v roce 2023 zdvojnásobit. Tuto posĂlenou kapacitu koordinuje St?edisko pro koordinaci odezvy na mimo?ádnĂ© události (ERCC) mechanismu civilnĂ ochrany EU.
FundovanĂ© rozhodovánĂ o nasazenĂ t?chto leteckĂ˝ch prost?edk? financovanĂ˝ch EU podporuje Spole?nĂ© vĂ˝zkumnĂ© st?edisko prost?ednictvĂm svĂ˝ch systĂ©m? v?asnĂ©ho varovánĂ a monitorovánĂ a poskytovánĂ v?asnĂ˝ch informacĂ o probĂhajĂcĂch p?ĂrodnĂch požárech.
Autorské právo Evropská unie, 1995-2023
SOURCE
